Bezedná konvička, ve které se ztrácí mililitry

“… bezedná konvička, ve které se ztrácí mililitry a objevují vzpomínky. Zde náš příběh začíná či snad končí? V jedné malé kávárně na Letné, jednoho klidného dne, jednoho prosincového dopoledne. Mezi vůní kávy a čaje, u mahagonového dřeva v opuštěné společnosti se sešli dva Alchymisté a pokračovali ve vyprávění příběhu.

“Vylitou čokoládou nedokážete neexistenci mechanického plameňáka!”, řekl svému hostu Alchymista mezi dvěma šálky bezedné darjeelingové konvičky. Stála u sochy a vstoupila do kavárny. Vyslyšela pozvání na kávu s cinkotem zvonečku. Začalo …”

z příběhů, které ještě nevznikly

Věnováno jedné prchavé chvíli, vteřině inspirace, která umí vše obrátit a naplnit duši na mnoho let dopředu.

Lucie

Kafíčková se zrnkovými tlapkami

“… v noci se ve ztichlé kavárně prochází kočička se zrnkovými tlapkami. V každém ročním období se zde podává jiný šálek. Namele si čerstvou kávu a usedne ke stolu. Začíná pravý kočičí čas sladkého lenošení. S úderem dvanácté hodiny se schází vybraná společnost příznivců cizích dortíků a kočička si musí předtím náležitě odpočinout…”

z příběhů, které ještě nevznikly

kafíčková kočička se zrnkovými tlapkami v kavárně

Obraz i příběh  je věnován naší kočičí hraběnce Kafí a jejímu vybranému stolování. Až bude zarámován, bude zavěšen nad jejím jídelním servisem, aby nezapomínala na dobré vychování a dobré mravy. Hlavně když je o půlnoci sama v kuchyni…

Lucie